Proto, drazí krajané, kardinál Schönborn je jedním z velmi oceňovaných zástupců německé kultury v Čechách

Svatá říše římská je spojena nejen se jménem Karla, ale také se jménem Schönborn. Rodina Schönbornů poskytla nejen mnoho biskupů, arcibiskupů a knížat Svaté říši římské, ale i říšského kancléře - druhého nejvyššího představitele této nadnárodní říše po císaři. To skončilo téměř přesně před sto lety, v roce 1918, opět za Karla – za nyní blahoslaveného císaře Karla I., otce Otto von Habsburga, který je také nositelem Karlovy ceny. Bylo mi dovoleno být při tom, když byl nositel Karlovy ceny sudetoněmeckého landsmanšaftu, Otto von Habsburg, se kterým jsme byli všichni velmi spojeni, položen k poslednímu odpočinku s Requiem ve Svatoštěpánské katedrále. Ten také kriticky řekl: „Jedna z nejvýznamnějších evropských akcí tohoto člověka (Karla I.) je také (doufám, že necituji špatně) snaha opravit chyby, které vedly k První světové válce.“ Ve skutečnosti císař Karel skutečně zdědil válku. Byl požehnaný jako křesťan, který se svým srdcem vystoupil za mír. Když byl v exilu na Madeiře řekl, že dunajská říše je nefunkční, a nebude-li naplněna federací svobodných národů, pak budou cizí mocnosti tuto malou Evropu napadat a ničit. Přesně to se stalo. 

Císař Karel zemřel v roce 1922. Právě v tomto roce 1922 vystoupil další skvělý nositel Karlovy ceny SL, náš krajan, hrabě Richard Coudenhove-Kalergi aus Ronsperg (z Poběžovic v Čechách), a řekl, že musíme spojit nejen Podunají do federace, ale celý tento kontinent, jinak přijde Druhá světová válka a rozdělení Evropy. Bohužel se to stalo. Dnes to překonáváme. Jsem velmi rád, že kardinál Schönborn vzpomněl našeho krajana Coudenhove-Kalergiho ve Schruns, kde zemřel v roce 1972. Na památku našeho krajana tam byla slavnostně odhalena v loňském roce Evropská fontána. Také kardinál tam po vyhnání skončil se svou matkou a sourozenci.  Kardinál sám je přesvědčený a energický Evropan.

Kardinál zasvětil svůj život „stavbě mostů“, která byla obtížná.

Byl po dlouhou dobu ve Francii, která v té době ještě nepřekonala zranění ze Druhé světové války. Ve Francii, kde také bylo revoluční hnutí roku 1968. Ve Francii, která zápasila o svou duši a svou identitu. Kardinál působil jako vědec ve Švýcarsku, muž, který hledal kontakt s východními církvemi, dialog s ortodoxií. Nejhlubší rozdělovací linie Evropy je stále mezi Západním Římem a Východním Římem. Vy, Pane kardinále, jste jedním z těch, kteří jako nikdo jiný, účinně pracují v tomto směru na odstranění rozdělení v Evropě - mezi Západem a křesťanským Orientem. Jako odborník na ortodoxii, jako odborník na východní církve.

Vy, Vaše Eminence, jste také ten, kdo udělal vše po pádu železné opony, aby tam kostely znovu získaly vitalitu,  kdo poskytoval podporu na udržování kontaktu a vztahů s nimi. Vím například, že při Vašem biskupském svěcení byl přítomen brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který tam tehdy byl, tak říkajíc, na projev vděčnosti a solidarity za to, co děláte pro východní a střední Evropu.

Co jste udělal jako hlavní pastýř arcidiecéze ve Vídni, kterou měli mnozí „sudetští“ Němci a čeští pastoři za svou. Vše proti nacionalistickým, národně-populistickým, anti-demokratickým silám. Jste člověk kultury. Konceptu kultury, který stejně jako náš není škodlivý, odtrhávací, zapouzdřovací. Je to koncept vlasti, který je také otevřen jiným kulturám. Jsme zakořeněni v naší historii a tradici, ale naše větve jsou otevřené životu, tomu, co nám příroda a co nám slunce nabízí.

Proto, drazí krajané, kardinál Schönborn je jedním z velmi oceňovaných zástupců německé kultury v Čechách, nadnárodní kultury české šlechty, nadnárodní ideje římské říše, moderní demokratické ideje, ale na základě podmínek - mluvili jsme o tom dříve - které demokracie sama nemůže zaručit - a sice křesťanské víry. Nikdo nemůže být nucen k určité víře. Alexis de Tocqueville, velký liberální myslitel, vždy argumentoval - již v 18. a na začátku 19. století - pro oddělení církve a státu. Byl to velký liberál a řekl, že je dobré, aby došlo k oddělení církve a státu. Ale zároveň řekl, a to je velmi důležité, že skutečný liberalismus může prosperovat pouze na zdravém základě víry. Řekl: diktatura nemá žádnou víru. Ale svoboda potřebuje základ. Svoboda potřebuje víru. Za touto myšlenkou volné Evropy založené na víře, vy stojíte, Excelence. Proto jsme hrdí na to, že Vám můžeme udělit Evropskou Karlovu cenu „sudetoněmeckého“ landsmanšaftu. Gratulujeme!

Z projevu B. Posselta, 19.5. 2018, na 69. sjezdu SL

(Prezentace Evropské Karlovy ceny „sudetoněmeckého“ landsmanšaftu Berndem Posseltem, mluvčím „sudetoněmecké“ etnické skupiny)

http://www.sudeten.de/sudpresse/up/18_ST_Posselt_2018-05-19.pdf Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf